Před třemi týdny jsem poprvé ve svém životě vyrazil na vlastní pěst do cizí země. Do země, kde jsem nikoho neznal a kde pravděpodobně strávím alespoň následující tři roky. Rozhodl jsem se totiž po maturitě studovat na univerzitě v Nizozemsku, konkrétně ve městě Maastricht. Během příprav na odjezd a samotného odjezdu jsem si prošel mnoha různými psychickými stavy od téměř panického strachu, smutku, pochyb, až konečně k přijetí svého rozhodnutí a ke spokojenosti.
V průběhu této, prozatím krátké, ale rozhodně ne strohé, cesty jsem narazil na několik různých problémů, které jsem při plánování neočekával. V následujících kapitolách bych rád předal své zkušenosti a vyprávěl svůj příběh, tedy příběh stěhování se z Česka do zahraničí. Ať už si teprve pohráváte s myšlenkou studia v zahraničí nebo se na něj již připravujete, mým cílem je nastínit, co vše takové rozhodnutí obnáší a co je třeba zvážit.
Jelikož je článek poměrně dlouhý, navrhuji, abyste se zaměřili především na části, které vás opravdu zajímají:
Plánování studia mimo Česko
O tom, že chci studovat v zahraničí, jsem věděl několik let dopředu, ale příliš důkladně jsem nezkoumal, co vše takové rozhodnutí obnáší. Jen jsem tak postupně informoval své okolí (především rodiče) o této možnosti a občas sledoval videa studentů, kteří si touto zkušeností už prošli. Takové počínání vřele doporučuji studentům v prváku a ve druháku, protože na definitivní rozhodnutí je v této chvíli ještě dost času.
První důkladnější průzkum prostředí jsem poté uskutečnil na konci třetího ročníku gymnázia a o letních prázdninách. Na Notion jsem si sepsal předběžný seznam univerzit, jejichž bakalářské programy mě alespoň trochu zaujaly. Věděl jsem, že chci studovat ve Skandinávii a rozhodně program v oblasti IT. Takové zúžení výběru hodně pomáhá, protože nabídka oborů v různých zemích v dnešní době překypuje možnostmi. A i přesto není lehké si vybrat.
S hledáním univerzity doporučuji začít na konci třetího ročníku. Zasílání přihlášek obvykle začíná kolem začátku roku, takže budete mít půl roku na přemýšlení.
Kde hledat zahraniční univerzity
Velmi brzo jsem zúžil své možnosti pouze na Evropskou Unii, protože mé finanční možnosti měly stanovené jasné hranice a jen školné samotné mimo země EU dokáže obrátit rozpočet vzhůru nohama, nemluvě o dalších měsíčních výdajích.
V tomto ohledu jsou užitečné stránky Euroskopu, kde lze najít základní informace o mnoha zemích. Například zde jsou k dispozici přibližné ceny školného. Individuálně pak lze najít informace o systému výuky, možných stipendiích (na které bych však nespoléhal), nejznámějších univerzitách a taky základních údajů o ubytování, financích atd. od každé země.
Jakmile jsem měl vybrané země (Švédsko, Finsko, Dánsko a Nizozemí), pomohla mi nejvíce tato stránka. Jde o roztřizený seznam snad všech univerzitních programů z celého světa. Stačí zadat obor a lokalitu a během chvilky je na výběr z nespočtu možností. Na této stránce jsem si vždycky našel univerzitu, vyhledal si její stránky na Googlu a prošel si nabídky bakalářských oborů v angličtině. Pokud na následující rok univerzita nabízela program, který bych rád studoval, uložil jsem si jej opět do dokumentu na Notion.
V této fázi jsem se nejvíce chtěl dostal na univerzitu do Dánska, druhé místo obsadilo Švédko a Finsko a nejméně se mi zamlouvalo Nizozemí. Nemělo to žádný racionální důvod, jen jsem to tak z nějakého důvodu cítil (jediné negativum Nizozemí bylo, že má jako jediné zpoplatněné studium, konkrétně cca 1000 € za první rok). Nakonec však vše dopadlo přesně naopak.
Dánsko zrovna na rok 2022 bohužel zrušilo naprostou většinu IT oborů, takže pro mě naprosto vypadlo ze hry. Dále jsem musel vyřadit i Švédsko a Finsko, protože životní výdaje v těchto zemích byly nad mé možnosti, například Švédsko odhaduje měsíční výdaje na 25 000 Kč, což si jednoduše nemohu dovolit (doporučuji v tomto ohledu vždy Googlit “study in anglický název země”, například Švédsko vytvořilo nádherné a detailní užitečné stránky).
Takže logicky zbývala poslední možnost: Nizozemsko. Co se týče financí, tak jsem našel, že lze očekávat měsíční výdaje kolem 600 € včetně ubytování a stravy + zmíněné školné, ale jsou k dispozici studentské granty, které by měly pokrýt velkou většinu. Našel jsem tři školy: Leiden, Groningen a Maastricht, všechny tři nabízely program Data Science & Artificial Intelligence, což byl přímo obor, který jsem chtěl studovat. Takže na řadu přišly přijímačky.
Přijímačky na nizozemských univerzitách
Groningen rychle odpadl z mých možností, protože zaprvé je poměrně oddělený od zbytku nizozemských měst a zadruhé byl program zde označený jako “Numerus Fixus”, což znamená, že vyberou pouze určitý počet z přihlášených lidí. V Maastrichtu a Leidenu brali všechny, jediné podmínky byly: angličtina alespoň na úrovni C1 a odmaturovat z matematiky. Toť vše, nic víc, nic míň. Přihlásit se tak může kdokoliv, i když nikdy předtím neviděl počítač. Je však nutné počítat s tím, že v prvním roce škola vyhodí velké množství studentů.
Z nějakého důvodu chtěli v Leidenu za poslání přihlášky 100 €, zatímco v Maastrichtu byla zdarma. První verzi přihlášky jsem odevzdával kolem března, přičemž univerzita požadovala základní dokumenty (fotku, občanský průkaz, test z angličtiny) a poslední obdržené vysvědčení přeložené do angličtiny (tj. pololetní vysvědčení ze čtvrťáku). To mi ochotně přeložila kariérní poradkyně na mém gymnáziu. Poté univerzita zašle mail potvrzující podmínečné přijetí a seznam kroků, který je nutné splnit k definitivnímu přijetí. U mě to znamenalo dodat maturitní vysvědčení se zkouškou z matematiky (měl jsem pouze školní matematiku a stačilo to) a zaplatit školné. Deadline pro získání podmínečného přijetí byl konec května, na dodání zbylých dokumentů je čas až do konce srpna.
Já jsem odevzdání maturitního vysvědčení nechal až na poslední chvíli, kdy jsem už byl v Maastrichtu a vše jsem odevzdal osobně na univerzitě. Předal jsem ověřenou kopii maturitního vysvědčení (v češtině) a pak dokument s anglickým překladem, který jsem dostal ze školy k samotnému vysvědčení. Vše prošlo bez problému a do dvou dnů mi univerzita potvrdila přijetí.
Ale to jsem trochu předběhl, protože jsem ještě ani nenapsal, do kterého města jsem byl vlastně přijat. Situace se totiž měla takto:
Hledání studentského ubytování v zahraničí
Předtím, než jsem začal vyplňovat přihlášky, jsem očekával, že největším oříškem bude papírování a komunikace s univerzitou. To jsem se ale šeredně mýlil, protože to proběhlo až na malé nesrovnalosti bez problému. Na obzoru se totiž objevil mnohem větší a náročnější protivník: hledání ubytování.
Pro někoho, kdo celý svůj život bydlel u rodičů a nikdy se ubytováním nezabýval, jde o nečekaně složitý úkol. Kdybych měl tento proces shrnout v jednom slově, byla by to beznaděj. V Nizozemsku ze zákona neexistují koleje, takže nemáte žádnou záruku ubytování. To navíc znamená, že si vše musíte zařídit sami - najít, zkontrolovat, podepsat… A poptávka enormně překročuje nabídku, z toho, co jsem pochopil, tak v celém Nizozemsku.
Úskalí při hledání ubytování
Já ani vlastně nevím, jak situaci s ubytováním v Nizozemsku sepsat, protože to je opravdu naprostý zmatek s několika háčky a problémy, takže nejprve zde sepíšu v bodech pár tipů, a pak svou zkušenost:
- S hledáním začněte nejpozději v březnu. Není nutné něco najít, ale spíše si udělat obrázek. Pokud najdete něco pod 400 €, tak to berte jako jackpot a neváhejte.
- Zároveň ale buďte velmi ostražití, na trhu se pohybuje také mnoho podvodníků. Je nutné si (v angličtině) přečíst, co doporučuje univerzita při vyhýbání se podvodným nabídkám. Většinou je nutné nejprve podepsat smlouvu, až potom platit. Na smlouvě by mělo být jméno landlorda a jeho adresa: zkuste si tyto informace vygooglit a vyhodnotit, zda jsou tyto údaje věrohodné.
- Hned ze začátku rozšiřte své hledání i do okolí města, kde budete studovat. Vyplatí se zkusit blízké vesnice, kde je ubytování dostupnější a taky levnější. Dojíždění do školy pak sice zabere kolem 20 minut na kole, ale před vyučováním a po něm jde o zaslouženou relaxaci.
- Univerzity obvykle nějaké ubytování nabízejí, ale je vzhledem k počtu studentů velmi limitované. Takové nabídky jsou vždy velmi brzy rozebrané, dokonce možná už v březnu. Proto je nutné hledat rychle.
- U každého ubytování si zjistěte podrobnosti. Je v udávané ceně započtena elektřina, plyn a voda? Kde se ubytování nachází? S kolika lidmi budete na ubytování bydlet?
- Když se mě kamarádi a rodina ptali na Nizozemí a já se jim zmínil o tristní situaci s ubytováním, všichni navrhovali hledat na Facebooku. To ale v podstatě nemá cenu, protože naprostá většina nabídek tam jsou podvody a zbytek je ihned rozebraný, na jakoukoliv nabídku je do pár minut několik komentářů. Facebook se hodí jedině k potkávání lidí ve stejné situaci. Poznal jsem takto jednoho Poláka, se kterým jsme si pak navzájem pomáhali. Případně můžete zkusit hledat ve více lidech, někdy tak můžete mít štěstí a najít nabídku celého apartmánu k pronájmu, což vás navíc vyjde levněji.
- Už během hledání ubytování počítejte s nutnými náklady. Nejenže nakonec stejně budete muset neznámému člověku poslat první splátku nájmu, nejprve budete muset pravděpodobně zaplatit za členství na inzerující stránce. Naprostá většina ubytování jsou nabízena na stránkách, které vám dovolí reagovat na nabídky pouze po zaplacení členského příspěvku, který většinou činí kolem 30 €. To samé mě potkalo i u univerzitních stránek.
Mé zkušenosti s hledáním bytu
Já jsem hledání ubytování naivně podcenil. Říkal jsem si, že zrovna ubytování se nakonec nějak musí vyřešit, ale ve výsledku to byly mé největší obavy. Začal jsem kolem května a dva měsíce jsem neměl vůbec štěstí. Nabízející jsou obvykle zahlceni zprávami studentů a několikrát ani neodpovídají. To je velmi demotivující. A když pak vidíte, jak jsou poměrně levné nabídky ihned pryč a zbývají jenom možnosti 500 € + za měsíc, tak to sebevědomí taky moc nepomáhá.
V Maastrichtu jsem hledal především přes stránky univerzity, kde však byla neuvěřitelně velká konkurence, nejenže soupeříte s novými studenty, na trhu se nachází také studenti vyšších ročníků, takže o konkurenci není nouze. Dále jsem se díval na stránky Pararius, které však po kliknutí na nabídku přesměrují pouze na další stránky, kde je nutné zaplatit členství, a do toho už se mi moc nechtělo. V Leidenu jsem nenašel žádné přijatelné ubytování, což byl taky důvod, proč jsem nyní v Maastrichtu.
Tam jsem to nakonec musel vyřešit trochu neetickou (a pro čtenáře - vás - demotivující) cestou. Jelikož umím programovat, tak jsem si napsal program, který mi zavolal na mobil pokaždé, když se na stránkách objevila nová nabídka, abych tak vždycky byl první, kdo na ní odpoví. To se mi asi čtyřikrát povedlo a měl jsem díky tomu dvě odpovědi - obě v Belgii (jelikož Maastricht je přímo na hranicích, tak to je volba, ke které se nakonec hodně studentů pocházejících z EU přikloní). Toto se stalo na začátku srpna.
Odkaz na skript (pro programátory)
https://github.com/Pavlyuchenko/AutomizationBotMaastrichtHousingTím však trable zdaleka neskončily. Landlord odpovídal lámanou angličtinou a velice stručně, což nepodpořilo mou důvěru v něj. Navíc poslal amatérsky sepsanou smlouvu ve fontu Comic Sans, což už na mě bylo moc. Ale jelikož jsme se spojili přes stránky univerzity, tak jsem to risknul a poslal zálohu 325 € a doufal. Nakonec se ükázalo, že jde o staršího pána, který je velice příjemný. Velké štěstí jsem měl také v ceně, protože platím pouze 325 € měsíčně za vlastní pokoj se sdílenou koupelnou a kuchyní ve studentském domě. Jen teda dojíždím každý den (někdy i dvakrát, když máme místo mezi přednáškami) 25 minut na univerzitu a 25 minut zpátky.
Co je třeba zařídit před odjezdem na zahraniční univerzitu
Zde uvádím seznam nejen formálních záležitostí, které musíte zařídit před odjezdem:
- Být podmínečně přijat na své univerzitě. To obvykle vyžaduje přeložené pololetní vysvědčení z angličtiny, anglický certifikát na úrovni C1 (B2 může taky někdy stačit) a potenciálně motivační dopis.
- Mít za sebou úspěšně složenou maturitní zkoušku. S sebou si vzít originální maturitní vysvědčení, ověřenou kopii (musíte s originálem zajít na poštu) a překlad do různých jazyků, ten byste měli obdržet s maturitním vysvědčením při slavnostním předávání.
- Mít v zahraničí zařízené ubytování
- Vlastní bankovní účet a internetové bankovnictví, ideálně v měně země, do které jedete. Zatímco Raiffeisenbanka si účtuje 300 Kč za každý převod na zahraniční účet, Revolut nemá žádné poplatky.
- Zjistit si u pojišťovny, zda vaše pojištění platí i v zahraničí a zda je třeba mít potvrzení o tom, že jste i nadále studentem (to je poměrně důležité, jinak si budete pojištění muset měsíčně platit).
- Mít zaručený dostatečný měsíční finanční příjem = nájem + cca 200 €. A počítat s tím, že první měsíc zaplatíte alespoň dvojnásobek, u mě to bylo 1 100 €.
To je pravděpodobně vše, co je nutné. Vždy si zjistěte, zda vaše univerzita nepožaduje ještě nějaké dodatečné formality.
Odjezd do zahraničí
Pocity před odjezdem
Čím víc se blížil odjezd, tím víc mi cizina nahnávala neskutečnou hrůzu a tím víc jsem začal tohoto rozhodnutí litovat. Poprvé mi docházelo, k čemu jsem se to vlastně odsoudil. Poprvé neuvidím své rodiče několik měsíců v kuse, po příchodu z univerzity budu na ubytování doma sám, odkázaný pouze a jen na sebe. A aby toho nebylo málo, opouštím všechny své kamarády. Co když už si s nikým nebudu rozumět, když se vrátím o Vánocích zpátky? A co hůř, co když si nenajdu žádné kamarády v Nizozemí?
Týden před odjezdem byl zdaleka nejhorší zážitek, ještě horší než stres z maturity. Všechno utíká neskutečně rychle a začínáte si uvědomovat, že opouštíte všechny své kamarády i rodinu.
A můžu říct, že dny ubíhají rychleji a rychleji čím víc se blížíte ke dni odjezdu. Poslední týden v Česku jsem byl v takovém podivném stavu, kdy jsem se opravdu bál následujících několika týdnů a bylo divné uvědomit si, že se všechny známé teď několik měsíců neuvidím. Ale nějak jsem to při loučení nepociťoval, nevím přesně proč, bylo toho na mě opravdu hodně v krátkém intervalu. Je vhodné být alespoň psychicky připravený na to, že takový moment nastane.
Seznamovací týden na univerzitě
Největší strach jsem však měl ještě z jedné skutečnosti, kterou jsem zatím nezmínil. Do svého ubytování jsem se mohl nastěhovat 27. srpna, ale ještě týden předtím se konal seznamovací týden (který mě stál 60 €), v průběhu něhož jsem tedy neměl kde bydlet. Hotely v Nizozemsku jsou na můj rozpočet nehorázně předražené. Zbývaly mi dvě možnosti. První byla zavolat na své ubytování a zeptat se, jestli bych se nemohl ubytovat dříve. Druhá byla spoléhat se na samotný seznamovací týden, protože na stránkách nezávazně slibovali možnost přespání buď u studentské asociace nebo u mentorů, kteří budou přidělení každé skupině.
Měl jsem tedy velké nervy, protože ani jedna možnost nebyla stoprocentní. Nakonec jsem si pro klid duše na první noc koupil ubytování v hostelu StayOkay za 1000 Kč. To mě celkem zachránilo, protože jinak bych do Maastrichtu dorazil v čtyři hodiny ráno a neměl kam jít, tak jsem si mohl schovat zavazadla do hotelu a odpočívat po náročné cestě v teple (ubytování jsem měl objednané až na následující noc). Na zbytek týdne mi nakonec landlord našel jeden volný pokoj, ve kterém jsem mohl strávit pár dní, než se uvolní můj pokoj. Pak jsem také během seznamovacího týdne strávil dvě noci u svých mentorů (kteří byli opravdu super a se vším mi pomáhali), protože mé ubytování bylo 25 minut daleko na kole, kolo jsem já však neměl.
Seznamovací týden bych určitě bez váhání doporučil, jestli taková událost na vaší univerzitě existuje. V Maastrichtu se jmenuje INKOM a organizují jej každoročně studenti. Pro mě, introverta, to sice byla celkem stresující a vyčerpávající zkušenost, když jsem se navíc první den cítil sklíčeně a několikrát se mi i zničehonic vehnaly slzy do očí. Jste nuceni začínat několik opakujících se konverzací s různými studenty, pokaždé se představovat, odkud jste, co studujete a tak dále, což je už po desáté celkem frustrující. Nutno však říci, že jsem díky tomu poznal hodně lidí a našel si pár kamarádů, se kterými se sem tam stýkám i nadále navzdory tomu, že studujeme na opačné straně města.
Jestli vaše univerzita nabízí seznamovací týden, vřele doporučuji se jej zúčastnit. Je to sice psychicky náročné, ale dost vám to ze startu v cizím městě pomůže a najdete si alespoň pár kamarádů.
Při výběru univerzity je také nutné uvažovat racionálně. Jako příklad uvedu, že Maastricht University se na svých stránkách chlubí více než 50 % studenty ze zahraničí. Vyhledejte si však Maastricht na mapě a zkuste zapřemýšlet, jaký v tom potenciálně může být háček. Ano, nachází se v bezprostřední blízkosti hranic s Belgií a Německem. A opravdu tomu je tak, že dvě třetiny z 50 % mezinárodních studentů jsou buďto z Belgie, a tudíž mluví nizozemsky, nebo z Německa. A třeba program International Business je v zásadě pouze německou záležitostí. Je proto nutné se vždy zamyslet nad některými informacemi a zvážit, zda tomu opravdu je tak, jak se na internetu píše, a podle toho se pak rozhodnout.
Hledání kamarádů v zahraničí
Co se týče kamarádů, prvních pár měsíců nebudete k nikomu cítit stejně silné pouto, jaké jste si vybudovali s lidmi v průběhu střední školy. To ve vás zanechá pocit prázdnoty, protože několik týdnů budou všichni, které máte rádi, několik stovek kilometrů od vás a setkání s nimi často v nedohlednu.
Pro mě bylo hledání nových kamarádů celkem oříšek. Nečekal jsem, že to pro mě bude tak těžká výzva. Před univerzitou jsem totiž studoval na osmiletém gymnáziu, což co se týče kamarádů znamená, že jste 8 let naprosto v suchu a nejste nutně vystaveni potřebě hledat si nové přátele. v zahraničí dramaticky mění. Neznáte naprosto nikoho, a když se s někým “skamarádíte”, trvá to dlouhou dobu, než se vyrovnají vašim kamarádům doma.
Uklidňující (aspoň pro mě) bylo, že v na vysoké škole v Česku by to nebylo o moc jiné. Tam se taky zas tak často se svými předchozími kamarády nevídáte a musíte si najít nové. Zahraničí má tu výhodu, že tady se několik lidí nachází v naprosto stejné situaci jako vy. To je dobré, protože všichni jsou naprosto otevření novým lidem, takže jsem za celou dobu v Maastrichtu nenarazil na nikoho, kdo by se se mnou nechtěl aspoň trochu pobavit. Když se vám někdo na pohled zamlouvá, nic nedáte za to to zkusit a nejspíš zjistíte, že on/ona se s vámi chce bavit také. Zapamatujte si:
Studovat na univerzitě v zahraničí?
Tím se dostáváme k vyústění tohoto článku. Vyplatí se studovat v zahraničí? Co se týče získaných zkušeností a osamostatnění se, není o čem diskutovat. Pro budoucí kariéru jde o nenahraditelnou výhodu oproti konkurenci a vynucená samota a naprosto nové prostředí pomohou v osobním růstu.
V krátkodobém hledisku však jde o obrovskou výzvu. Ocitáte se v novém světě a na každém kroku zpochybňujete svá rozhodnutí a uvědomujete si, co všechno jste nechali za sebou. A navíc se z toho nedá jednoduše vycouvat. Jednou jste se rozhodli a musíte za to nést zodpovědnost stůj co stůj a doufat, že vše dobře dopadne. A u toho si být vědom, že nejsme v pohádce, takže to dobře dopadnout nemusí.
Tímto článkem jsem nechtěl nikoho vystrašit ani odradit od studia v zahraničí, pouze donutit k zamyšlení. Zahraničí totiž není pro každého a není to ani zdaleka jednoduché, jak to může někomu připadat. Jde o velké rozhodnutí, které nemůžete dopodrobna promyslet, protože jde o krok do neznáma a jen čas ukáže, zda jste se rozhodli správně. Proto rozhodujte trpělivě a důkladně.